Ozvěny Slatiňan
Obrázek velký
V sobotu 31. ledna 2009 jsme jeli na výlet do Prahy. Nejprve jsme byli v galerii Geosvět. Je to soukromé muzeum minerálů a fosiílií. Sběratelé p. Ruml a p. Thin tu shromáždili úžasné věci a to z celého světa, i z pro nás blízké Běstviny, Práchovic a Vápenného Podola. Obdivovali jsme spoustu zkamenělin a vzácných kamenů. Nerosty tu jsou v takových tvarech, že je těžké uvěřit, že to všechno vytvořila sama příroda.A zkameněliny nám zase ukazovaly otisky dávných živočichů.

Pak jsme se přesunuli na Staré Město. Kolem různých památek jsme mířili do Anežského kláštera. Zastavili jsme se např. v kostele sv. Mikuláše, který je od r. 1920 hlavním kostelem církve československé husitské. V interiéru barokního kostela, který je stejně jako jeho jmenovec na Malé Straně vystaven podle plánu K.I. Dientzenhofera, jsme obdivovali kromě jiného oltářní obraz od Karla Špilara a krásný křišťálový lustr ve tvaru carské koruny. Ten byl kostelu věnovaný ruskou pravoslavnou církví, která ho v 19. století užívala. Ještě Radnice, palác bývalé Pražské městské pojišťovny, palác Golz–Kinských, dům U Kamenného zvonu, Týnský chrám a pak už jsme došli ke klášteru – na výstavu Sv. Václav – ochránce České země.

Výstava o sv. Václavovi je velmi působivá. Jeví se, že předměty zde vystavené jsou vedle korunovačních klenotů tím historicky a duchovně nejcennějším, co v naší zemi bylo. Ostatně korunovační klenoty pořídil Karel IV. s tím, že sv. Václav je jejich jediným a věčným vlastníkem, jeho následníkům byly jen propůjčovány. Přestože u některých exponátů se historická věda přiklání spíše k tomu, že jde o předměty dodatečné, je jejich hodnota zase v tom, že jsou Václavovi zasvěceny v takovém hlubším, symbolickém smyslu slova. Na výstavě jsou např. zbrojní předměty, připomínající knížete – kovová přilba s nánoskem (podle ní modeloval Myslbek sochu na Václavském náměstí), meč a kroužková zbroj.

Z ostatních exponátů je pozoruhodné především staroboleslavské Palladium země České.Jde o reliéf představující P. Marii s Ježíškem, tepaný z mědi a pozlacený. Podle barokních legend je to štítek, který věnoval věrozvěst Metoděj při křtu kněžně Ludmile.a ta ho potom darovala svému vnukovi. Sv. Václav ho prý nosil a před smrtí je dal svému druhu Podivenovi. Ten ho zase před koncem svého života schoval poblíž místa svého pána. O dvě století později ho jeden rolník vyoral a na tom místě byl vystaven kostel nanebevzetí P. Marie ve St. Boleslavi. Mezi řadou obrazů jsme si vyhledali ten, znázorňující jednu z nejhezčích svatováclavských pověstí. Podle ní šel v den sv. Štěpána sv. Václav ještě za tmy na mši a provázel ho věrný Podiven. Když si Podiven stěžoval, že ho zebou nohy, řekl mu sv. Václav, aby šel v jeho stopách. Ten vstoupil do jeho šlépějí a hned cítil jako by byly vyhřívané. Je zajímavé, že v Anglii existuje vánoční koleda Good King Wenceslas z pol. 19. století. V ní se zpívá právě o tomto příběhu.

Cestou z Anežského kláštera jsme se zastavili v kostele sv. Jakuba Většího – po katedrále sv. Víta nejdelší chrámové stavbě v Praze.

Potom jsme ještě šli do Obecního domu, na výstavu BIMBA – dílo Bohumila Konečného. Byla to rozsáhlá výstava ilustrátora Rychlých šípů, časopisu Mladý hlasatel a časopisu Vpřed. Připomněli jsme si tu dětství nad obrázky Rychlonožky a jeho kamarádů a prohlíželi si spoustu dalších obrazů a ilustrací různých žánrů. Ještě jsme shlédli film, který vypovídal o malířově nejednoduchém životě.

Další náš výlet byl do Svídnice. V sobotu 14. února jsme šli na exkurzi do Keramické dílny paní Aleny Effenbergerové. Přesto, že nás bylo 25, věnovala se nám paní majitelka s velkou trpělivostí. Ukázala nám práci na hrnčířském kruhu, vykrajování keramiky a vysvětlila nám všechny ostatní práce, včetně lité keramiky a vypalování v peci. A jak říkala – návštěvníci jsou vítáni, mohou si práci i vyzkoušet. Od letošního 1. května je na pardubickém zámku výstava její keramiky. Pozvala nás na vernisáž výstavy a tak už máme rozhodnuto, kam pojedeme v sobotu 1. května na výlet.

Klub českých turistů Slatiňany
Autor: , Trvalý odkaz, Články, Ostatní, 1.březen 2009
zpět
© 1999 - 2008 Slatiňany