Ozvěny Slatiňan
Obrázek velký
Pískovcová skulptura tohoto světce tvoří horní část morového sloupu a je umístěna na vysokém dříku s korintskou hlavicí, stojícím na hranolu čtvercového půdorysu s latinským nápisem a ten ještě na širších základech zděného soklu (viz. snímek).

Protože u této památky ze 17. století chybí pro turisty stručná informace, která se při stěhování v r. 1997 ztratila, popíšeme ji o něco zevrubněji.

Kamenná postava sv. Salvátora (Spasitele, Ježíše Krista) v životní velikosti má kolem hlavy žlutý kruh, znázorňující svatozář. Pravou rukou žehná obci a v levé svírá v dlani říšské jablko se zlatým křížem, symbolizující vládu nad světem.

Důvod postavení morového sloupu více napoví citace latinského nápisu, dosud ještě čitelného :
HONORI AETERNO OMNIPOTENTI SALVATORI MAGNO SALUTIS DEO ET DOMINO NOSTRO EX VOTO STATUAM PRAESENTEM AMBO CONJUGES ERIGERE JUSSIMUS DIE 6. FEB. ANNO MDCLXXXIII. SALVAS NOS DOMINE QUONINAM SPERAMUS IN TE.
V překladu : K věčné poctě všemohoucímu Spasiteli, velikému Bohu spásy a Pánu našemu, jsme podle slibu oba manželé tuto sochu postavit dali 6. února 1683. Chraň nás, Pane, neboť v tebe doufáme.

Za nejmenovanými manželi figuruje vrchnost, reprezentovaná rytířem Jaroslavem Puchartem z Voděrad. Protože v té době řádil v obci mor, na nějž zemřelo 77 osob a mnoho dalších jím bylo nakaženo, odebral se slatiňanský pán se svými úředníky a poddanými do Chrudimi k zázračnému obrazu sv. Salvátora k vykonání pobožnosti, načež tato nemoc ihned pominula.

Po úspěšném dotyku s božskou mystérií nechal Puchart namalovat votivní obraz Samuelem Andrezem, jenž se nalézá v předsíni sakristie hlavního chrudimského chrámu Nanebevzetí Panny Marie. Je na něm zpodobněn děkan Hataše před oltářem s podobiznou sv. Salvátora při mši svaté a chystající se slatiňanským prosebníkům podat hostii. Vlevo na obraze je kostlivec (smrt) s lukem, onen mor představující.

Latinský text pod obrazem připomíná, že mor přeživší osadníci co nejvroucněji   vzývali Boha, aby je prostřednictvím Spasitele zbavil krutého konce, ve středověu označovaného za černou smrt. To se také skutečné stalo 3. října 1680.

Dvě století od tohoto jevu, patřícího do oblasti mystiky vyzval v kostele farář Schreibr věřící, aby zopakovali procesí svých předků do Chrudimě k uctění ikony nebeského lékaře a poděkovali mu za milost, že zastavil tehdy šíření smrtelné choroby. Tato pouť se konala 8.8.1880.

V průbehu více než třistaleté existence morového sloupu, byla rovněž zaznamenána jeho oprava resp. ošetření. První se uskutečnilo ve válečných letech v r. 1942 místním kameníkem F. Šťovíčkem a chrudimským F. Vaisem. Práce byla hrazena sbírkou z radnice. Poslední restaurace se uskutečnila pouze napuštěním plastiky hydrofobním prostředkem, aby se snížil rozpad pískovce působením vodních srážek. Stalo se tak v souvislosti s přestěhováním sloupu od silnice ke kostelu, do prostoru zrušeného hřbitova. Nové vysvěcení provedl farář B. Směšný 23.11.1997.

Ing. Milan Vorel
Autor: , Trvalý odkaz, Historie, Město, 1.prosinec 2008
zpět
© 1999 - 2008 Slatiňany