Ozvěny Slatiňan
Obrázek velký
Nejstarší česká tělovýchovná organizace Sokol, založená v Praze r. 1862, vznikla z iniciativy obou jmenovaných protagonistů.
Tyrš pro ni vytvořil teoretické základy, které pak zavedl do praktického života cvičenců, nazvaných sokolové. Zahrnul je rovněž do obecných zásad činnosti a jím vytvořené názvosloví se používá dodnes.

Podařilo se mu skloubit tělovýchovu s antickým ideálem dokonalosti, rezultující v souznění krásy těla a duše. Byla to výzva všem generacím lidského pokolení, jak smysluplně prožít život, řídících se ale rady zaníceného učitele a propagátora tohoto sportovního hnutí.

Z jeho popudu byl v r. 1882 uspořádán první všesokolský slet v Praze, veřejné vystoupení sokolstva. Jeho závěrem mu všichni vzdali hold, neboť byl ve funkci náčelníka Sokola. Bohužel o dva roky později umírá tragicky v Tyrolských Alpách za nejasných okolností.

Promyšlená koncepce tělesného cvičení doplněná vzděláváním, formující osobnost člověka k nezištnému altruismu, vlastenectví a brannosti, se setkala s velkým ohlasem v monarchii a šírila se po celých Čechách. Ve Slatiňanech byl Sokol založen v roce 1910 z podnětu nové správy obce, jejíž snahou bylo vyplnit volný čas občanů sportovní aktivitou. Přípravy vyvrcholily ustavující veřejnou schůzí 10. července v hostinci K. Wirta, na kterou se také dostavily sokolské jednoty z okolí (Chrudimi, Chrasti a Nasavrk), jež se nechaly slyšet, že svými zkušenostmi podpoří vznik nové jednoty, což pokládaly za svou milou povinnost. Na schůzi promluvil župní starosta dr. Pippich a v rozsáhlém projevu načrtl cíle tohoto sportovně založeného spolku. Do jeho řad vstoupilo 30 mužů předem již rozhodnutých a zároveň se hlásili četní sponzoři.

V sokolské kronice se píše o pozdějším datu (9. září), kdy slatiňanští muži vstoupili do velké sokolské rodiny. Volba činovníků Sokola na této schůzi a ve stejném hostinci byla pouze formální, neboť členská základna dva měsíce již existovala. K nácviku sloužil od konce roku 1912 sál hostince U Čiháků, a to až do postavení nové sokolovny.

Letní cvičiště se nalézalo na pozemku u kláštera, což dokumentujeme dvěma snímky. Na prvním jsou pohybové cviky na nářadí (vlevo je původní dřevěná tribuna), druhý zachytil sestavu prostných v roce 1932.

Vlastnit svůj tělocvičný stánek bylo snem všech členů od samotného počátku vzniku Sokola. Ti v roce 1925 přišli s oznámením, zvoucí občany na ustavující schůzi Družstva pro postavení sokolovny, aby získali jejich podporu, zejména finanční. Sami sokolové byli angažováni nejen do příprav, ale též celé stavby, zbudované svépomocí. Pro ně to bylo nejen otázkou cti, ale především vědomí sounáležitosti k početné Tyršově obci bratrů a sester, stmelenou v mohutnou celonárodní sílu, oddanou demokratickým principům našeho prvního prezidenta - T. G. Masaryka.

Základní kámen sokolovny byl položen 8. září 1935, hrubá stavba dokončena 15. listopadu stejného roku. Slavnostní otevření se mělo konat v nedělo 12. července1936, ale pro silný déšť bylo odloženo na 2. srpna. Pro opětovné špatné počasí byl daný program zčásti omezen.

Na snímcích vidíme položení základního kamene, otevření sokolovny s projevem starosty Sokola Josefa Bednáře (1887 - 1962).

Tím se pomyslně uzavřela první etapa historie zdejšího sokolstva v poklidnějším období I. republiky. Stínem byl útlum spolkového života sokolů za I. světové války, protože řada bratrů odešla do války nebo zúčastnili zahraničního odboje, mnozí se už nevrátili.

Ing. Milan Vorel
Autor: , Trvalý odkaz, Historie, Město, 1.září 2008
zpět
© 1999 - 2008 Slatiňany