Ozvěny Slatiňan
Obrázek velký
Prostý památník tvoří pamětní deska s výčtem zahynuvších občanů obce ve válečných letech 1939 - 1945, která je uchycena do stěny křemencové skalky, k tomuto úcelu opatřenou a v zemi usazenou.

Pietní místo, které bylo upraveno před zdravotnickým střediskem v akci Z , nahradilo po osmi letech na nábřeží sochu sv. J. Nepomuckého, odstraněnou v r. 1957.

Vzpomínkový akt obětem války se konal v neděli 21.11.1965, přičemž byl tento památník odhalen pro veřejnost. Zástupci hasičů k němu položili věnec a čestnou stráží vzdali hold spoluobčanům, jenž položili život v době okupace.

Z úst řečníků zazněl unisono imperativ, aby budoucí generace potomků zabránily hrůzám válek v jakékoliv podobě. Největší ztráty na životech ve Slatiňanech jdou na vrub rasové perzekuce nacistů vůči židům, zbytek jsou úmrtí v důsledku válečných událostí např. totálního nasazení, odboje apod.

Oficiálního odhalení se zúčastnili představitelé obce a společenských organizací. Za odbojáře byl přítomen důstojník MNO Praha plk. Václav Čeřenský, který se před gestapem ukrýval ve srubu na Monaku a po vybavení falešnou identitou a doklady pokračoval v útěku z okupované země do Anglie, aby se nakonec vrátil s vojenskou jednotkou gen. Svobody do vlasti. Vidíme ho na několika fotografiích, stojícího po boku tehdejšího předsedy MNV Josefa Svatoně. Ten byl také hlavním řečníkem u tohoto symbolického pomníku padlých.

Výše uvedené datum tryzny nebylo stanoveno náhodou. Shodovalo se s oslavami VŘSR (Velké říjnové socialistické revoluce) a zároveň probíhajícím měsícem SČSP (Svazu československo - sovětského přátelství), což bylo v zápisech rady kladně kvitováno.

Občany zemřelé nepřirozenou smrtí nebo odvlečené židy zaznamenal do kroniky tajemník Polívka, pokud o nich měl bližší informace.

Zmíníme se o několika lidských osudech, která vstoupily do povědomí svojí nehumánní stránkou skonu ze strany okupantů.

První obětí po obsazení Čech německou armádou v březnu 1939 byl Zikmund Klopper, člen židovské obce, utýraný při výslechu na pardubickém gestapu 26.5.1939 ve věku 57 let.

Na samém sklonku války zastřelil velitel zdejší německé posádky Václava Medunu (5.5.1945) ve věku nedožitých 38 let, působícího u hasičů jako trubač. V místě této tragédie byla na domku čp. 81 na hlavní křižovatce umístěna pamětní deska (16.9.1945).

Smutný konec židovských rodičů Jana Stránského není třeba více připomínat. Oba zemřeli za holocaustu. Jan odešel na věčnost v r. 2000 ve věku 73 let a většina starousedlíků jej znala z pohnutého životního údělu.

Fotografie k článku je z Regionálního muzea Chrudim.

Ing. Milan Vorel
Autor: , Trvalý odkaz, Historie, Město, 30.červen 2008
zpět