Ozvěny Slatiňan
Obrázek velký
Z tohoto kostela se ve 20.století dvakrát rekvirovaly zvony pro válečnou potřebu. Naposledy to bylo v roce 1942 pro německou brannou moc, která potřebovala barevné kovy pro zbrojní výrobu.

Sedmý dubnový den třetího roku okupace, v němž se z věže kostela odstranily zvony, patřil mezi ty nejsmutnější, a to nejen pro všechny věřící, ale též celou obec.

Touto delikátní prací pověřil okresní úrad tesařskou firmu p. Kouby z Chrudimi. Vše proběhlo hladce, zvony byly spuštěny po lanech dolů na připravenou plošinu, jak je z fotografií vidět. Největší zvon Hran se nemusel rozbíjet na kusy a ty pak snášet po úzkém točitém schodišti do přízemí, tak jak tomu bylo v roce 1917. Povozník Beksa je pak odvezl do skladu zmíněného tesařského mistra.

Z uloupených zvonů byl nejmenší umíráček. Z podnětu faráře A. Mrkvičky byl po první světové válce opatřen jako první. Jeho odlití se uskutečnilo u královéhradecké fy Červený a syn v r. 1923. Zaplatil jej včetně hlavice zámecký pán - F. J. Auersperg. Zbývající dva velké zvony (Hran a Srdce) vyrobil pražský zvonař A. Diepold v r. 1924, který v nabídce vykazoval nejnižší loco cenu za kg zvonoviny. Uhrazeny byly ze sbírky farníků, významnou částkou přispěla také rodina Auersperga včetně administrátora Pivoňky, který tuto zakázku zajišťoval a korespondoval s firmou, aby se ujistil o správném složení slitiny bronzu a deklarovaném tónovém sladění zvonů.

Nápisy na zvonech :

Hran

Hran z r. 1791 nám válka vzala k lidské záhubě. Láska farníků slatiňanských Hran zase pořídila r. 1924 (ornament tvoří krucifix).

Srdce

Nejsvětější srdce Ježíšovo, dej, abychom tě víc a víc milovali ! Svá srdce Srdci nejsvětějšímu věnují farníci slatiňanští r. 1924 (orn. je planoucí srdce).

Z těchto textů zračí upřímné vyznání našich předků z nejkrásnějšího lidského citu a rovněž oddanost Bohu. Ti měli vůči svému svatostánku vřelý vztah a nelitovali podstoupit jakoukoliv oběť. Svoje srdce darují Srdci Páně, aby v něm našli svoji spásu a místo v království nebeském. Velebná slova o této nejctnostnější schránce Ježíše zní chrámem při litanii nebo v části zpívané mše svaté na toto téma.

Prorocká slova duchovního správce Mrkvičky, pronesená přítomným v kostele v r. 1917 o tom, že ani jejich děti se nedočkají nových zvonů, se vyplnila až o jednu generaci později, tj. po II. světové válce.

Hlas zvonů se však přeci jenom po dlouhých letech z věže kostela rozezněl na počátku roku 1999. Jedná se pouze o elektronickou imitaci zvonění systému Konštantín III od fy Seak z Prešova. Je používáno při slavnostních příležitostech a pohřbech. Nahrazuje také odbíjení věžních hodin, jejichž ciferník je v současné době nefunkční.

Informace pro tento článek byly získány z farní kroniky.

Ing. Milan Vorel
Autor: , Trvalý odkaz, Historie, Město, 2.červen 2008
zpět
© 1999 - 2008 Slatiňany