Ozvěny Slatiňan
Obrázek velký
S Klubem českých turistů Slatiňany jsme byli v neděli 27. dubna v Prokopském údolí už podruhé. Na loňském podzimním výletě nás upoutala krásná barevnost této pražské přírody a už tehdy jsme si řekli, že sem pojedeme opět na jaře.

Zase jsme dojeli pod vodárenskou věž ( arch.Karel Hubáček – autor i objektu na Ještědu). Už před touto věží začíná příroda. My jsme se nejprve vydali na kopec Děvín a potom jsme převážně kopírovali horní hranu údolí. Výhledy byly úžasné. Na hluboké údolí, romantické skály i na část technické památky – Hlubočepského viaduktu (Pražského Semmeringu). Šli jsme lesoparkem, ve kterém je hodně planých ovocných stromů, teď rozkvetlých. Na zemi zase kvetly trsy různorodých žlutých kvítků. Někde byly podobné žluté chomáče i na stěnách skal. Cestou jsme našli i houbu májovku.

Pak jsme došli na Butovické hradiště – zde bývalo neolitické osídlení. Obešli jsme celý prostor hradiště. I odsud jsou výhledy. Snad nejzajímavější je ten na Hemerské skály. Ty jsou podle geologických výzkumů jižním svahem dávné prvohorní sopky. Potom jsme už sešli do údolí a pokračovali podle Prokopského a Dalejského potoka. Tady byly výhledy na skály zdola a tak jsme se zastavovali a ukazovali si, odkud jsme se dívali dolů. Skály jsou převážně vápencové, pouze v prostoru Daleje je břidlice.Zastavili jsme se např. u tunelu do skály, pak třeba pod křížem, který je na místě dřívějšího kostelíku sv. Prokopa. Bývala tu kdysi i poustevna a v ní poustevník, svého času i sv. Prokop. Ještě jsme zašli k Jezírku, které vzniklo na místě bývalého lomu. Potom jsme se ocitli pod vysokými kamennými oblouky už zmíněného viaduktu přes Prokopské údolí. Na jeho vyměřování pracoval i Joachim Barrande, který se proslavil paleontologicko-geologickým zkoumáním.

Přes Dalejský potok, ulicí Pod útesy (z ní jsou opravdu pěkné pohledy na skály) a dál k železniční zastávce Žvahov. Odtud jsme se vydali zase nahoru. Nejprve na Dívčí hrady s rozhledem do několika stran – dávné hradiště a trvziště na ostrožně ohraničené na třech stranách svahy. Pak jsme po okraji výšiny nad Vltavou došli na poslední přírodní památku našeho výletu – Ctirad. I tady jsme se „kochali“ výhledy např. na Vyšehrad, Podolskou vodárnu, Národní divadlo, Petřínskou rozhlednu, na věž chrámu sv. Mikuláše na Malé Straně a hlavně na celý komplex Hradčan – včetně věží chrámu sv. Víta a světlých věží baziliky sv. Jiří. Bylo to nejen vyvrcholení naší dnešní akce, ale připomnělo nám to i několik předchozích výletů.

Klub českých turistů Slatiňany
Autor: , Trvalý odkaz, Články, Ostatní, 2.červen 2008
zpět
© 1999 - 2008 Slatiňany