Ozvěny Slatiňan
Obrázek velký
To byl jeden únorový výlet Klubu českých turistů Slatiňany. Trolejbusem MHD jsme z nádraží dojeli do Nového Hradce. Toto příjemné předměstí Hradce Králové bylo původně samostatnou vsí, založenou roku 1766 pro obyvatele Pražského a Slezského předměstí při stavbě hradecké pevnosti. Dominantou Nového Hradce je kostel sv. Antonína Poustevníka. Západně od středu je Hvězdárna a planetárium a na kopci sv. Jána kostelík sv. Jana Křtitele. Na jižním okraji Nového Hradce je kaskáda čtyř rybníků. Kolem jednoho z nich – Biřičky jsme šli při jednom loňském výletě, kdy jsme šli Hradeckými lesy na Kolibu. V Novém Hradci se narodil známý mykolog František Smotlacha.

My jsme po žluté turistické značce šli k Lesnímu hřbitovu. Ten byl založen roku 1940. Má rozlohu 57 ha a je na něm rozptylová loučka. Z něj jsme se dostali na lesní cestu Hradečnici, která spojuje Malšovice s Bělečkem. Po ní jsme došli do prostoru zvaného Ve vlčích jámách. V dávných dobách v místních lesích žili vlci. Při jejich hubení je lidé chytali do vykopaných jam. K tomu se váže pověst o jednom muzikantovi, který při noční cestě z hraní spadl do jámy. Nejhorší na tom však bylo, že náhle spatřil svítící oči - byl tam s ním chycený vlk. Muzikant se vyděsil, ale pak si vzpomněl na svého psa, kterého hraní na housle vždycky pořádně vyděsilo. Začal proto honem hrát a skutečně – vlk se skučením a vytím zalezl do druhého kouta. To přivolalo lidi z hájovny a muzikanta vysvobodili.

Z Hradečnice jsme odbočili na červenou značku a po ní se slunečnou cestou vraceli. Už několikrát jsme v hradeckých lesích byli na výletě. Jsou tu příjemné procházky po pěkných cestách. A tyto lesy se táhnou od Hradce až k Albrechticím. I tam mířil jeden náš výlet. Pak jsme po odpočinku a obědě v místní restauraci jeli do Hradce Králové za památkami města. Významní rodáci města jsou např. Bohuslav Balbín, J. Liboslav Ziegler. Fr. Ulrich, Jaroslav Durych, Rudolf Medek. Studovali nebo působili tu např. Karel Čapek, K.J.Erben, Jaroslav Goll, Ignát Herman, Alois Jirásek, Jaromír John, Fr. Kaván, V.K.Klicpera, Jan Rokycana, J.K.Tyl, Jan Žižka aj.

Tady na soutoku Labe s Orlicí byla v průběhu dějin různá osídlení. Už v pozdní době kamenné, pak mohutné hradiště lidu popelnicových polí, středisko kmene Charvátů a hradiště Slavníkovců, které převzali Přemyslovci. Městem byl Hradec již před rokem 1225. Z tohoto roku je nejstarší dochovaná listina o městě. Od 14. stol. je věnným městem českých královen – proto ten přídomek Králové. Českým královnám byly odtud kromě obvyklých dávek dodáváni na vánoce a velikonoce bažanti. Ve 14. století byla Eliškou Rejčkou založena katedrála sv. Ducha. Po r. 1420 byl Hradec husitským městem, určitou dobu i sídlem Jana Žižky. Ten tu byl přechodně i pohřben. Za Jiřího z Poděbrad došlo k rozkvětu města, ale za třicetileté války bylo zpustošeno. V souvislosti se založením biskupství nastal zde rozmach barokního stavitelství. A jeho památky jsou právě v historické části města, kterou jsme si prohlíželi. V roce 1766 byla zahájena stavba vojenské pevnosti. Ta se však projevila jako zcela neúčinná. Smutnou ironií osudu bylo, že právě za 100 let se odehrála na nedalekém Chlumu rozhodující bitva ve válce Rakouska s Pruskem. I tam jsme byli na výletě. na konci 19. stol. došlo k bourání pevnosti. Zůstaly jen zbytky hradeb a některá kasárenská zařízení. Na uvolněných plochách kolem historického jádra města začala nová výstavba, kterou vzniklo moderní město, právem nazývané salonem republiky. Toto období je spojeno se jménem J. Gočára. rodáka z východočeského Semína (také náš výlet).

A tak jsme chodili od jedné památky ke druhé. Vedle katedrály sv. Ducha (regotizovaná Fr. Schmoranzem) s nejstarší cínovou křtitelnicí v Čechách (původně z Podlažic) Bílá věž, Stará radnice, přestavěný objekt pivovaru, biskupská rezidence,schodiště Bono publico, dům u Špuláků (rodný dům býv. starosty JUDr. Ulricha). Nahlédli jsme do kostela Nanebevzetí P. Marie s krásným oltářním obrazem, pak Gočárovo schodiště. Na severní straně Velkého náměstí je řada většinou renesančních domů s částečnou barokní úpravou a s podloubími.

V nich jsou krásné vyřezávané výlohy. Uprostřed náměstí pak působivé mariánské sousoší. I na Malém náměstí jsme se zastavili – rodný dům V.K.Klicpera, bývalá radnice a dům zasloužilého primase Martina Cejpa. Na Eliščině nábřeží pak významná stavba J.Kotěry – Muzeum se sochařskou výzdobou S. Suchardy. Motto muzea a výstavu „Od pevnosti k salonu republiky“ nám cestou na nádraží potvrzovaly mnohé budovy – ať už secesní nebo kubistické a funkcionalistické. Ještě jsme zastavili v moderním kostele Božského Srdce Páně.

Nakonec pozvánka pro čtenáře. Pokud máte zájem někdy jet s námi – v Infocentru Slatiňan je vždy k nahlédnutí letáček oznamující chystaný výlet. Tam jsou také k dispozici přihlášky ke členství v našem klubu. Členové KČT Slatiňany dostávají domů pozvánky na všechny naše akce. Těšíme se na setkání.

Klub českých turistů Slatiňany
Autor: , Trvalý odkaz, Články, Ostatní, 2.březen 2008
zpět
© 1999 - 2008 Slatiňany