Ozvěny Slatiňan
Obrázek velký
V Ozvěnách jsme Vás již seznámili se včelařstvím, hospodářskými poměry výroby a obchodu. V dnešním vydání budeme pokračovat cukrovary a pivovary.
A jak jsme již v předchozích dílech uvedli, bude i zde zachován původní text, který byl použit při psaní výše uvedeného díla.

Pivovary a sladovny
Kolik piva se kde na Chrudimsku vytočilo, podává „Specifikám aneb pravdivé vyznamenání, co jest tak jeden každý z pánův obyvatelův J. M. C. deputatirovaným v roce minulém, tj. v r. 1651 z piva odvedl, což stalo se na rozkaz p. Místodržících v království českém.“
V městě Chrudimi dle listiny té vytočilo se 851 sudů piva, na zboží slatiňanském 152,5 sudu, orelském 80 sudů,…

Knížecí Auersperský pivovar v Nasavrkách pracuje se sladem vlastní výroby. Potřebný ječmen dodávají knížecí dvory ve Slatiňanech, Nabočanech, Vorli, Zaječicích,…

Lihovary
Lihovar ve Slatiňanech jest majetkem tamního velkostatku J. J. kníž. z Auerspergu. Zřízen jako hospodářský lihovar roku 1903 na výrobu 400 hl. Strojní zařízení na maximální výrobu 7 hl denně dodala známá v oboru tom firma Novák a Jahn v Praze. Hybnou sílu dodává parní stroj o 7 HP. Osvětlení je petrolejové. S výrobou počato 1. prosince 1903.
Surovinou jsou brambory a melasa. Do února 1904 zpracováno 1250 q brambor a 200 q melasy. Kontingent závodu povolený obnáší dosud pouze 40 hl. Menší a primitivní lihovar býval v Dřenicích a na Podhůří.

Ostatní velký průmysl
Parní pila spojená s obchodem dřívím v Slatiňanech. Majetníkem byl p. F. Trdlica, stavitel. Vystrojena rámovou pilou i cirkulárkou. Jiná cirkulárka sloužila k řezání palivového dříví. Hoblovací stroj. Pohonem lokomobila o 18 – 28 HP. Zrušena r. 1906.

Tkalcovny
Tkalcovny Jana Hernycha a synů a Bedřicha Steina jsou nové závody, umístěné ve společné budově bývalého parního mlýny J. Johna.
Budovu získala r. 1896 brněnská firma B. Engel a spol. a přistavěla k hlavní budově křídlo trojpatrové a dvoupatrový obytný dům. V takto upraveném „parníku“ zařídili mechanickou tkalcovnu soukenných látek ve velmi značných rozměrech.
Bohužel, závod dlouho netrval, jelikož firma likvidovala a již po dvou letech chrudimský závod zrušila, ponechavši zde jen strojovnu. Nějakou dobu firma Max Stránský se Slatiňan zde provozovala strojní výrobu dělnického prádla. V té době stala se budova majetkem firmy J. Henrych a synové. V prázdné budově zařídil p. B. Stein r. 1902 malou mechanickou tkalcovnu a r. 1904 se zavázala firma p. Hernychova postavit 300 stavů mechanických, jestliže se jí dostane slevy obecních přirážek.

Chemický průmysl
Jest v podstatě výsledkem a dědicem závodů lukavických, založených r. 1672. Výhody železničního spojení patrně donutily ke stavbě chemické továrny knížete z Auerspergu v Slatiňanech, jež založena byvši r. 1873 těsně při samém nádraží slatiňanského, representuje slušný komplex budov v ceně nejméně 380.000 K stavebního a vnitřního zařízení. Závod obírá se v podstatě výrobou kyseliny sírové, jíž se vyrobí až 50.000 q a 90.000 q superfosfátu.
Strojní zařízení závodu obsahuje 5 vodních pump, pumpy vzdušné, mísící stroj k rozkladu fosfátu kyselinou sírovou, 2 kulové mlýny, parní sušárnu k sušení superfosfátu, 10 pecí k pražení kávy (pyritu) a systém tří olověných komor pro stálou roční výrobu kyseliny sírové. Závod je ve všech prostorách osvětlován elektricky. Potřebnou hybnou sílu dodávají 3 parní stroje o 65 HP.
Potřebnou surovinu (pyrit, fosfáty, kosti) opatřuje závod z Ameriky, Afriky, Německa, Uher i Španěl.
Závod zaměstnává 40 dělníků a výrobky prodává přímo hospodářům.

S dalšími částmi Vás budeme postupně seznamovat v následujících Ozvěnách.
Jednotlivá díla nabízíme k nahlédnutí v prostorách Městské knihovny.

Autor: Knihovna, Trvalý odkaz, Historie, Město, 2.březen 2008
zpět
© 1999 - 2008 Slatiňany