Ozvěny Slatiňan
Obrázek velký
V minulých Ozvěnách jsme Vás seznámili s lesnictvím a myslivostí z díla Chrudimsko Nasavrcko. V dnešním vydání budeme pokračovat.
A jak jsme již v předchozích dílech uvedli, bude i zde zachován původní text, který byl použit při psaní výše uvedeného díla.
Rybářství

K rozkvětu tomuto u nás přispěl zvláště p. Vilém z Pernštejna, jenž v sousedství prováděl tak úspěšné reformy, že jala se je napodobiti i šlechta našeho kraje. Ale sluší přiznati, že rybářství bylo u nás pěstěno i před p. Vilémem. Jenže v dřívějších dobách mělo u nás na sobě více ráz přírodě než lidskému činění a důmyslu přenesené myslivosti. Proto také nejstarší rybníky stavěny bývaly toliko na Chrudimce. Z těch nejstarší byly rybníky u Svídnice, jež patřily mnichům kláštera podlažického. Po zboření kláštera byly rybníky na čas zapuštěny, až v druhé polovici XV. věku připadly ke Kunčímu, kde té doby byl pánem Viktorin a Jan z Kunčího. S nimi v r. 1484 učinili Chrudimští smlouvu o tok vody, dle které 2 rybníky ve Skalách, jež leží nejblíže klášteru, měly zůstati pusty, takže se do nich vody neměly vésti. A kdyby kněží opět v klášter nastoupili, měla se s nimi státi smlouva nová.

Rybníkům dávána různá jména a to dílem dle podoby, polohy nebo povahy, ba i dle lesů, vesnic a osob. Tak vyskytují se na Chrudimsku rybníky :
Nohavica, Rohlík, Okrouhlík, Náhlý, Divouz, Svodnice, Nečas, Liškovec, Bodlanka, Utopenec, Vyškvrňka, Naderásek, Jedlinka, Pařízek, Brodec, Jakubec, Nebeštinka, Rostýsek, Křtínek, Rosný, Babinec, Kratochvíl, Farář, Přímek, a.j., které vznikly ve století XVI.

Úpadek rybářství na Chrudimsku nastal průběhem XVII. Století. Dvě byly toho příčiny. Prvou byla třicetiletá válka, v které byl zpustošen veliký počet rybníků od potulujících se tu vojsk. Druhá příčina bylo nedbalé hospodářství, které musilo přirozeně nastati, poněvadž celý kraj se z části vylidnil. Zůstaly-li některé rybníky do století XVIII., jako rybník markovický, klerický, dále rybníky u Třibřich, Markovic, Slatiňan, Bítovan, Trpišova, pak zašly rovněž. Příčina jich zániku nebyla v nízkých cenách ryb, nýbrž v neobyčejně příznivých poměrech, ze kterých rybaření se těšilo.

V okrese chrudimském nabývá tok řek i potoků rázu rovinného. Břehy bývají hlinité, tvoří časté zátočiny, dno bývá místy písčité, jinde bahnité a tok vody zcela volný.
Jsou to především Chrudimska od Slatiňan až po hranice Chrudimska, pak Novohradka se Žebrejem a Holetinkou či Ležákem, pokud tekou krajinou rovinnou.

Včelařství

Níže položené části Nasavrcka a k nim přiléhající části Chrudimska jsou pro včelařství velmi příznivy.
Jsou to především krajiny kol Heř. Městce, Stolan, R. Lhoty, Slatiňan, Zaječic, Svidnice,…
Krajina tato má dosti zahrad a sadů, květinových luk, hojnost křovin, lesy s hojným vřesem, a i v hospodářství polním seto bývá dosti rostlin medonosných, jako : řepka, jetel bílý a švédský, vikev, hořčice, mák a .j.

Nejrozsáhlejší včelníky založili svým časem Sam. Jarkovský, lesník v Kraskově, Josef Drtina, měšťan v Chrudimi, Jan Kaucký, truhlář v Chrudimi, Václav Riedl, hospodářský rada v Slatiňanech,…Ve Slatiňanech bylo svým časem včelstev v úlech 93, ve Škrovádě 13, v Kunčím 10, v Podhůří 4, v Říšti 11, v Bítovanech 37, v Nasavrkách 6,…

Hospodářské poměry výroby a obchodu
Opuka

V severnějších končinách okresu jsou otevřeny četné lomy opukové. Vyrobený materiál slouží namnoze jen ke stavbám, k nimž kámen tento, vrstvovitě uložený, dobře se hodí pro lehkou jeho zpracovatelnost. Tvrdší druhy zpracují se kamenicky na žlaby, dlaždice, schody,, ostění dveřní i okenní, sloupky zahradní a podobně. Též jako stavební kámen bývá upotřebován ve Vorli, Zaječicích a okolí.

Dílny na výrobky tohoto druhu jsou ve Slatiňanech, Skále a v okresu skutečském v Přibylově. Pro okresy námi popisované má význam , byť i jen nepatrný, lom slatiňanský (majetek pana F. Šťovíčka), v němž se láme opuka k účelům kamenickým. Zaměstnáni jsou 3 – 5 dělníků s jedním mistrem.

Pískovec

Pískovec kvádrový vyskytuje se v celé prostoře křídového útvaru pokryt opukou. Na povrchu vystupuje zdvižen jsa jen na hranicích útvaru nejzřetelněji u Škrovádu, kde v mocných vrstvách uložen, jest základem rozvětveného kamenictví zdejší osady.

Pískovcové lomy škrovádské leží na obou březích Chrudimky, lepší a tvrdší druhy lámou se v lomech na levém břehu. Lomy jsou jednak majetkem kameníků, jednak se najímají s právem lámati do libovolné hloubky. Lámání se zastavuje když lomy zatápějí se vodou, což se stává poměrně v hloubce velmi nepatrné.

Hlína

Cihelna velkostatku slatiňanského kn. F. z Auerspergu vyrábí menší množství zboží hlavně pro potřebu velkostatku, tak např. r. 1900 vyrobila 391 tisíc kusů cihel, tašek, trubek, dlaždic a prejzů. Nepatrný přebytek výroby se prodává. Zaměstnává asi 13 dělníků v době letní. Výroba roční obsahuje asi 120 tisíc cihel, 150 tisíc tašek, 112 tisíc trubek, 7 tisíc dlaždic a 1 tisíc prejzů.

Zaniklá výroba

Horní úřad lukavický spravuje doly v Kamenici a Břasích a továrnu v Slatiňanech – Staré doly jsou zatopeny vodou a částečně zasypány. Znovuotevření jejich bylo by nákladné a voda z nich by škodila rybám v Chrudimce.

S dalšími částmi Vás budeme postupně seznamovat v následujících Ozvěnách. Jednotlivá díla nabízíme k nahlédnutí v prostorách Městské knihovny.

Autor: , Trvalý odkaz, Články, Ostatní, 5.duben 2007
zpět
© 1999 - 2008 Slatiňany