Ozvěny Slatiňan
Obrázek velký
V minulých Ozvěnách jsme Vás seznámili s lesnictvím z díla Chrudimsko Nasavrcko. V dnešním vydání budeme pokračovat v daném tématu.
A jak jsme již v předchozích dílech uvedli, bude i zde zachován původní text, který byl použit při psaní výše uvedeného díla.

Půda
Velice různá jakost půdy lesní je v Železných horách. Prvý terasovitý stupeň, který od Král. Hůry u Slatiňan táhne se svým širokým hřbetem k Podolu, jsa původu druhohorního (silur), vyznačuje se břidlicemi, křemenci a drobami, ke kterýmž přiléhají místy pískovce, jinde vápence a písčité opuky. Půda v pásmu tom je velmi nestejná, bývá písčitohlinitá, vždy kamenitá, hloubky malé s častými holými skalisky. Jen v údolích a na úpatích strání je hlubší a vazčí.

Část křídového útvaru v jižní a jihovýchodní části Chrudimska a severovýchodní části Nasavrcka od Slatiňan směrem ke Skutči vyznačuje se pískovci, pískovcovými slepenci (Bítovany, Smrček) a opukou (Smrček, Silnice, rev. Podlažice, Jivina u Nové Vsi).

Lesní hospodářství
V době nynější hospodaří se v polesích obou okresů pokud možno intensivně a hlavně s pasečením na holo, pařezového hospodářství jen nepatrná část lesů jest ponechána, a to především na Chrudimsku. Pařeziny v revíru rosickém zaujímají 37,864 ha, posléz k pařezovému hospodářství osázeno bylo olší asi 14 ha pozemku „na Vorlinách“ u Vorle.

Poměry porostu
Borovice je rozšířena dosti hojně, někde i více, než toho je zapotřebí. Dřevina je doporučena pro chudší a suché půdy, které hojnějším opadem jehličí rychleji zlepšuje. Nejhojněji je rozšířena v jižních a vých. částech Chrudimska (Heř. Městec, Moravice, Pohled, Lhota, Slatiňany, Škrovád, Kunčí, Zaječice,...). Avšak i tu, kde možno očekávati dobrý vzrůst smrku, ustupuje borovice, neboť tam, kde svého času jako módou i do lepších stanovišť ji vysazovali, všude zažili trpké zklamání, neboť výnos její daleko stojí za smrkem.

Lesy velkostatků
Na pozemcích bývalého dvora ve Vel. Lukavici, které již ode dávna jsou přiděleny pod správu kníž. Horního úřadu v Lukavici, jest též les na ploše 3,57 ha v katastr. obci Lukavici.
Jsou to boroviny s břízami vtroušenými na osázených bývalých pastvinách.

Ostatní plocha lesů je ve správě lesního úřadu v Libáni. Z nich jest 22,1416 ha lesa, který do nynějšího hospodářského plánu není vřaděn, nýbrž přidělen honbě. Jsou to především nově založené pařeziny olšové v katastr. obci Vorli (na Vorlinách) na bývalých močálových lukách a rašeliništích ve výměře 19,8139 ha, pak nepatrné boroviny v katastru obce Kunčí ve výměře 2,3277 ha ( osázené pastviny a pískovcové opuštěné lomy).

Odbyt palivového dříví je dobrý a to na drobný konzum do krajin bezlesých u Chrudimě a ve větším prodeji do sklárny v Brádle a v Trh. Kamenici. V dobách starších skoro všecko vytěžené dříví zpracováno bylo na palivo a bývalo dopravováno na určitá místa při řece Chrudimce, po kteréž se v jaře, když voda vystoupila, plavilo do Lukavice a Slatiňan pro tamní závody průmyslové. V Brusích u Svídnice a v Slatiňanech bylo upraveno přes řeku husté zábradlí na zachycení plaveného dříví, jež v těch místech se na břeh vytahovalo a vyrovnávalo.

Lesy obecní
Nejvíce však ke zlepšení stavu obecních lesů přispěl zemský zákon ze dne 14.listopadu 1893 o dohledu nad hospodařením v lesích obecních, jenž smutným stavem lesů obecních v království českém takřka byl vynucen. Na počátku působnosti tohoto zákona jen v málo obcích obou okresů poměrně dobře bylo v lesích hospodařeno. Byly to na Chrudimsku především městské obce, které pravidelněji o les pečovaly, z nichž zvláště obec chrudimská pro svůj les na Pohledě odborně vzdělaného lesníka si vydržovala. Obec Slatiňany byla r. 1875 za vzorné vysázení ob. Lesa odměněna stříbrnou medailí.

Myslivost
Rozdíly klimatické a růst půdy, které tak velkou měrou rozlišují v našich okresích ráz rovinný od horského, způsobily též značné rozdíly v poměrech honebních.

Rozsáhlé bezlesí a ploché krajiny Chrudimska poskytují dosti příznivé podmínky pro honbu nízkou, kdežto honba vysoká, a to jen ve skrovnější míře, udržuje se v lesnatých a vyšších polohách jižního Chrudimska a celého Nasavrcka, ač tu též někde více, jinde jen skrovněji se daří i zvěři nízké.

Bažanti chováni jsou nyní jen v revíru heřmanoměsteckém. V dobách nedávných zrušeny byly bažantnice na panství nasavrckém u Vorle a Třibřich, taktéž i bažantnice na panství rosickém již jsou odstraněny.

V dobách starších byly mnohé bažantnice na panstvích, v kterých býval znamenitý chov bažantů.

Dle Schallerovy topografie království českého byla též bažantnice ve Svídnici.

S dalšími částmi Vás budeme postupně seznamovat v následujících Ozvěnách.
Jednotlivá díla nabízíme k nahlédnutí v prostorách Městské knihovny.
Autor: Knihovna, Trvalý odkaz, Články, Ostatní, 1.březen 2007
zpět
© 1999 - 2008 Slatiňany