Ozvěny Slatiňan
Obrázek velký
V minulých Ozvěnách jsme Vás seznámili s ovocnářstvím z díla úryvky Chrudimsko Nasavrcko. V dnešním vydání Vás seznámíme s hospodářstvím, lesnictvím.
A jak jsme již v předchozích dílech uvedli, bude i zde zachován původní text, který byl použit při psaní výše uvedeného díla.

Dobytkářství

O zvelebení plemenné hodnoty koní pečuje stát c. k. hřebčinskou stanicí v Chrasti, kam vysíláni jsou hřebci z c. k. hřebčinského depotu v Nemošicích. Stanice v Klešicích v poslední době zrušena. Soukromý hřebčinec mají Slatiňany a Městec Heřmanův.


Hospodářské spolčování

Velký kus díla u zvelebení zemědělství vykonaly hospodářské spolky. Nejstarším a také nejvýznamnějším z nich je „Hospodářský spolek pro okresy chrudimský, nasavrcký a hlinecký“, který pěstuje specielní odvětví zemědělské. V poslední době pokročila organisace rolnictva ještě dále, majíc zření ke slučování sil i za účelem vzájemné hmotné podpory. Tak zřízena družstva, z nichž činností v pravdě utěšenou může se vykázati „Hospodářské družstvo“ v Chrudimi, zapsané společenstvo s ručením obmezeným, které značně přispělo k povznesení výroby zemědělské v obvodu své působnosti. V obvodu okresu chrudimského mají hospodářskou besedu Bylany, Čankovice, Kunčí, Markovice, Medlešice, Topol, Trojovice, Tuněchody, Úhřetice, Vejvanovice, Vorel, Zaječice.


Lesnictví

Ze všech lesů nejzajímavější historii mají lesy chrudimské. Těch bylo ve věku XVI. Celá řada. Prvý les, který stal se majetkem města Chrudimě, byl les tuněchodský, stalo se to roku 1511. Lesy ty byly znamenitě uspořádány a to proto, poněvadž spravoval je koncem XV. Věku znamenitý hospodář Vilém s Pernštýna, jenž pilně zachovával předpisy Karlova zákonníku „Majestas Karolina“, dle kterého hajní měli již instrukce o kácení a odvážení stromů, o souších, vývratech, olupování kmenů apod.

Také urbář (v urbáři tom, jenž uložen jest v Zemském museu, činí se také zmínka i o lesích stolařských, z nichž každého roku bylo možno prodati dříví za 6 kop gr., čímž se lesy nepřemýtily. V lesích těch připomíná se i čížebné.

K lesům těm záhy přibyly i lesy slatiňanské a rabštýnské kolem Lipiny, Kochanovi, na Slavkově i Králové hoře a u Lhoty, Tejnice, Škrovádu, Trpišova, Habřinky, Hrbkova a Čejkovic.

Měšťané chrudimští netěšili se dlouho tak velikému lesnímu hospodářství. Přišel rok 1547 a město Chrudim společně s jinými městy zúčastnilo se odboje proti králi Ferdinandovi, zač byly mu všecky statky a tudíž i lesy zabaveny.

Když Chrudim byla ochuzena, nastaly ve městě smutné časy. Škola chudla, plat kněžím pod obojí nebyl vyplácen a lidé ve špitále městském byli o hladu. Vida to Ferdinand, ještě téhož roku prodal Chrudimským ty statky, které patřily k záduší a špitálům a vedle toho postoupil jim „les řečený Hora“ (Králové Hůra), mimo tu část, pokud jí Slatiňanští užívati měli a mají lovy.

Pánem Slatiňan byl tenkrát Heřman Lhotský. Ten však činil si v lese právo nejen na lovy, ale i na kmeny. Když se to dozvěděla královská komora, poslala v sobotu před sv. Třemi králi v r. 1551 majiteli Slatiňan list, v němž píše : „Pamatujeme se, že jsme vám toliko louky a chrudimskými braní lesu tak jak obdarování královské ukazuje, zapsali. Posíláme teď pro některé potřeby J. M. královské pana Krištofa Skuhrovského do Chrudimě jemuž poručivše, aby dotčeným Chrudimským, pakli toho lesu i jiných věcí, které jsme jim k městu postoupili, mají užívati. I napomínáme vás, abyste Chrudimským na ten les nesahal, aby oni ho pokojně a bez překážky užívati mohli, neb uznáte, že by, kdybyste na ten les sahal, věc ta před králem opatřena býti musela.“


Katastrální čistý výnos

výměra lesní půdy čistý kat. výnos z lesů čistý výnos

Katastrální obec ha a m/2 K /h na 1 ha lesa/K/h


Slatiňany 228 35 07 2442/66 10/69

Škrovád 13 19 18 164/02 12/34

Kunčí 9 78 51 26/50 2/70


S dalšími částmi Vás budeme postupně seznamovat v následujících Ozvěnách.

Jednotlivá díla nabízíme k nahlédnutí v prostorách Městské knihovny Slatiňany.

Autor: Knihovna, Trvalý odkaz, Články, Ostatní, 3.leden 2007
zpět
© 1999 - 2008 Slatiňany