Ozvěny Slatiňan
Obrázek velký
V předchozích číslech Ozvěn Slatiňan jsme Vám přiblížili část díla Úryvky Chrudimsko a Nasavrcko a v tomto vydání bychom chtěli pokračovat.
A jak jsme již v předešlých vydáních uvedli, bude i zde zachován původní text, který byl použit při psaní výše uvedeného díla.
Příspěvky se budou týkat pouze města Slatiňan a jeho blízkého okolí.
Dnes bychom Vás seznámili s dobou křídovou. Teprve v mladší době útvaru křídového proniklo moře do Čech nejspíše mezerou mezi Krušnými a Lužickými horami v šířce 40 km a zaplavilo značnou část severních, středních i východních Čech, zalévalo se až na Moravu. Území námi popisované zaplaveno bylo mořem křídovým až po Vrbatův Kostelec, Hlín, Smrček, Žumberk, načež zabíhalo moře zátokou až k Libáni, pokrylo vrstvy silurské jižně od Slatiňan, Lhoty, Janovic zálivem k Dolanům, bralo se jižně kol Herm. Městce přes Konopic a Načešice, k západu až po Stojice. Všude, kde moře toto ku břehům naráželo, zachovaly se po něm stopy v podobě štěrků, hrubších i jemnějších pískovců, omletých balvanů křemencových vlnami mořskými apod. Místy bujela v mělkých zátočinách, živena jsouc přítokem vod sladkých a jich náplavem, bujná vegetace, z níž po dlouhých dobách usadily se dosti mocné vrstvy s tenkými vrstvičkami smolně lesklého uhlí, a dala tak podnět k nynějším bezvýsledným pokusům o pátrání po uhlí.
Čím dále od hranice popsané na sever, tím hlubší bylo moře křídové, a tím též odchylnější byly i vrstvy moře toho usazené, nabývajíce spíše povahy hlinitovápnité proti písčitým písčitovápnitým i štěrkovitým vrstvám pobřežním. Z té příčiny mají naše vrstvy křídové, obsahující jednak zbytky pobřežní, jednak hlubomořské, velmi různou povahu.
Horniny skládající náš Cenoman jsou tyto:
a/ Jíly
b/ Lupky a uhlí
c/ Pískovec a slepence d/ Vápenec

Pískovce a slepence.
Pískovcem zove se hornina usazená-úlomkovitá složená ze zrn malých, tmelem v pevnou horninu spojených. Vzrůstem zrn přechází pískovec ve slepenec. Hranici, kde přestává pískovec hrubozrnný a počíná slepenec, těžko určiti. Ani velikost zrna tu nerozhoduje. Pozorovali jsme např. ve Škrovádě partie pískovce, v nichž byly oblázky felsitické až velikosti husích vajec, a přesto nemožno ještě mluviti zde o slepenci, jelikož jsou to jen jednotlivé větší kusy v celkové hmotě přece jen pískovci podobné.

Vápence.
Cenomanské vápence jsou rázu dvojího: jednak písčitého, jednak slinitého. Barvy jsou tyto vápence různé. Písčitý vápenec u Hlíny je barvy šedé, nad Svidnicí bílá, u Stolan narůžovělé.
Od Borku počínajíce táhnou se pískovce tu a tam s otevřenými lomy až do Škrovádu. Nad Škrovádem směrem ke Svídnici je místy vyvinut pískovec vápnitý, z hojných úlomků ústřic, ježovek apod. složený. Z podobného vápence bylo nějaký čas blíže Kuchanovic ve třech pecích páleno vápno. U Slatiňan ztrácí se cenoman pod opukami, objevuje se však opětně na Podhůří.
Od Bitovan přes Kunčí až k Slatiňanům přicházejí často při hlubší orbě na opuky . Výtečně jsou otevřeny v lomu u Slatiňan. Opuky možno sledovati pod zámeckým parkem knížete z Auersperga a v řečišti Chrudimky ve Slatiňanech. Nalezeny v nich pouze jehlice neurčité sosny. K vrstvě této patří též opuky lámané zhusta v základech domků ve Vorli a v občasně otevřených malých lomech v okolí této osady. Od Slatiňan až po Lhotu Rabštýnskou není Turonu.

S dalšími částmi prvního obrazu Vás budeme postupně seznamovat v následujících Ozvěnách.
Jednotlivá díla nabízíme k nahlédnutí v prostorách Městské knihovny Slatiňany.
Autor: Knihovna, Trvalý odkaz, Články, Ostatní, 1.květen 2006
zpět
© 1999 - 2008 Slatiňany