Ozvěny Slatiňan
Obrázek velký
Asi třetinu odpadků produkovaných v každé domácnosti tvoří tak zvaný bioodpad: zbytky z kuchyně, posekaná tráva či ořezané větve, pytlíky od čaje. Obvykle končí v koši, v popelnici a nakonec na skládce. Přitom může posloužit jako výborná surovina. Není totiž nic snadnějšího, než si po vzoru tisíců dalších domácností zřídit doma kompostér.
Domácí kompostér má hned několik přínosů:
  • Zadarmo doma vyrobíme skvělé hnojivo, které lze použít pro pěstování okrasných květin, zeleniny i pokojových rostlin.
  • Navíc nemusíme v zahradnictví nakupovat rašelinu: její těžba ničí unikátní přírodní biotopy, označované někdy za evropskou obdobu deštných pralesů.
  • Na skládky pošleme v průměru o třetinu méně odpadků, čímž snížíme i cenu za jejich odvoz.
  • Snížíme také příspěvek své domácnosti ke globálním změnám podnebí. Tlením bioodpadků na skládkách totiž vzniká metan-plyn, který mění klima podobně jako oxid uhličitý ze spalování roby či uhlí.

Celý proces spočítá v tom, že mikrobům a drobným půdním živočichům, jako jsou třeba žížaly, dopřejeme ideální podmínky pro to, aby přeměnily organické látky na humus. Tento proces probíhá běžně v přírodě v půdě, ale značně pomaleji.

Kompost obsahuje především humus, neocenitelnou surovinu. Humus v půdě zadržuje vodu, zachycuje zdraví škodlivé látky a vyrovnává kyselost. Humus i ostatní půdní organická hmota zvyšuje kyprost, soudržnost a optimalizuje počet i skladbu mikrobů v půdě. Tím značně snižuje riziko půdní eroze a zároveň stimuluje růst a posiluje zdraví rostlin pěstovaných na vaší zahrádce.

Nejdříve musíme zvážit, kolik odpadu budeme kompostovat. Pro jednu domácnost s malou zahrádkou postačí kompostér vyrobený ze dřeva o rozměrech základny zhruba 1,1 x 1,1 metru a výšky 1 metr nebo plastový kontejner o velikosti 650 - 800 litrů, který zakoupíme v zahrádkářských potřebách. Pokud vlastníme větší zahradu a předpokládáme, že budeme kompostovat i trávu a listí, opatříme si kompostér větších rozměrů, například 2 x 1,5 metru, nebo velký plastový kontejner s kapacitou až 1 500 litrů.

Umístění kompostéru

Dalším důležitým krokem je výběr správného místa. Kompostér by měl by být na nezpevněné půdě, nikoli například na betonu, protože právě z půdy se do hromady našich odpadků nastěhují důležité drobné organismy, které ji postupně přemění na kompost. Neměl by také stát na místě, kde praží celý den slunce, protože by zbytečně vysychal.

Ačkoliv bývají kompostéry většinou zasazené do vzdálenějších koutů zahrady, protože zrovna nesplňují obvyklé estetické nároky, neměli bychom zapomínat na praktickou stránku věci - každý den do něj budeme házet odpad z kuchyně, případně ze zahrady. Proto by k němu měl být jednoduchý přistup, nejlépe po zpevněném chodníčku.

Když máme kompostér hotov a postavený na správném místě, můžeme založit první kompost. Na dno dáme drobné větvičky, které pomohou kompost provzdušňovat, a na ně již můžeme hromadit veškery bioodpad. V případě, že do kompostéru budeme najednou dávat větší množství materiálu, jako je tráva nebo zbytky ze zeleniny, je dobré tento odpad promíchat s trochou půdy, třeba se záhonku, a to v poměru asi deset dílů trávy a jeden díl půdy, a proložit drobnými větvičkami nebo slámou. Snížíme tak riziko, že nám kompost začne zapáchat. S půdou se totiž do kompostu dostanou i mikroorganismy a drobní živočichové, kteří by se jinak do většího množství stejného materiálu dostávali jen s obtížemi. A díky větvičkám bude kompost lépe dýchat.

Kompost musíme alespoň jednou, ale nejlépe dvakrát za rok překopat. Lépe se tak provzdušní a homogenizuje. Překopáváme většinou na jaře a na podzim. A také v případech, kdy nám kompost zapáchá nebo když do něj přidáváme větší množství materiálu najednou.

Kompost je příliš suchý: poznáme to podle šedavého zabarvení povrchu a přítomnosti svinek, drolí se, mikroorganismy přestávají pracovat. Kompost pokropíme konví, případně překopeme nebo přidáme dostatečné množství čerstvého a vlhkého materiálu.

Kompost je příliš vlhký: takový kompost většinou zapáchá, když vezmeme vzorek kompostu do dlaně a zmáčkneme, vytéká z něj voda. Převlhčení se může objevit hlavně po déle trvajících deštích nebo při větším množství vodnatého materiálu (ovoce, zelenina). Hromadu přeložíme a promísíme se suchým materiálem (listí, sekaná sláma, suchá půda ...), zabráníme, aby do kompostu dále pršelo.

Kompost "nepracuje": nedochází ke zřetelným změnám odpadu, hromada je pravděpodobně příliš suchá nebo obsahuje vysoký podíl dřevitého materiálu. Přidáme hnůj, čerstvou trávu, odpady z kuchyně - obsahují hodně dusíku. Dále provlhčíme a promícháme s půdou ze záhonku, čímž dodáme potřebné mikroorganismy.

Kompost zahnívá: upozorní nás na to výrazný hnilobný zápach, v kompostu máme příliš vysoký podíl čerstvých zahradních a kuchyňských odpadů. Při nápravě postupujeme stejně jako u příliš vlhkého kompostu, případně přidáme trochu zeminy ze záhonku, která by měla zápach potlačit.

Jako kompostér může také dobře posloužit třeba větší dřevěná bedna. Umístěte ji na nezpevněnou půdu na stinném místě. Naspod položte drobné větvičky, což zlepší a urychlí kompostování.

Do takto nachystaného kompostéru můžete postupně přidávat odpad. Pokud do něj vkládáte větší množství stejného materiálu (například trávy), promíchejte jej s půdou ze záhonku nebo se zralým kompostem. Předejdete tím tvorbě zápachu.

Patří do kompostuNepatří do kompostu
zbytky ovoce, zeleniny a květinzbytky masa, kosti
čajové sáčky, kávakořenící plevelné rostliny
tráva, listí, stonky a drobnější větvepopel
znečištěný papír (čistý papír je lepší recyklovat)sáčky od vysavačů
trus býložravých domácích zvířat (králíci, slepice)čistící prostředky, chemikálie, barvy, ředidla, léky atd.
kousky dřevaplasty, porcelán, sklo
malá množství zbytků jídla
Medunová Petra, hospodářsko-správní odbor
Autor: MěÚ, Trvalý odkaz, Články, Ostatní, 1.duben 2005
zpět
© 1999 - 2008 Slatiňany