Ozvěny Slatiňan
Obrázek velký
Vrchlického návrší vytváří seskupení několika skalisek pod východním zalesněným svahem Hůry. Cestou třešňovým sadem po naučné stezce Kočičí hrádek je návštěvník v horní části upozorněn v textu zastávky č. 7 s názvem město Slatiňany o tom, že je v cíli výstupu, před reliéfem Vrchlického.
Návrší bylo po básníkovi pojmenováno u příležitosti slavnostního odhalení pamětní desky Jaroslavu Vrchlickému na malém skalním výchozu 2.5.1926.
Profesor Vrchlický měl osobité charizma a byl obdařen mimořádným tvůrčím duchem. Jeho mnohostranná tvorba obnáší 270 knih, z čehož původních básnických sbírek bylo přes osmdesát svazků. Vedle psaní básní je výčtem obsáhlý i počet dramat. Vydal také četné překlady z cizích zejména ománských jazyků. Na pražské univerzitě přednášel všeobecnou literaturu.
Do Slatiňan přijížděl s rodinou v letních měsících v letech 1890 - 1909 za účelem relaxace. Okolí obce jej zaujalo, neboť se mu líbila aristokratická úprava zámeckého areálu s přírodně krajinářským parkem, který volně navazoval na oplocenou oboru lesního společenství s chovem sparkaté zvěře v členitém podhůří Železných hor.
Na pravidelných vycházkách se kochal krásou krajiny Chrudimska, jejíž pestrý kolorit pak promítl do lyricky laděné poezie. Často sedával u mariánského sloupu, aby se oddal tichému rozjímání. Byl to jeho oblíbený posed a právě na tomto místě byla čtrnáct let po jeho smrti zasazena zmíněná pamětní deska.
V roce 1926 napravila Čtenářská beseda svůj dluh vůči čestnému členu, J. Vrchlickému, aby společně s Okrašlovacím spolkem ustanovily Výbor pro oslavu památky J. Vrchlického ve Slatiňanech, jehož předsedou byl zvolen G. Schmoranz, ředitel ND v.v.. Měl osm podvýborů, pracovně nazvané odbory, zaúkolované konkrétním zadáním. Například Odbor pro pořízení desky se obrátil na našeho předního medailéra, prof. O.Spaniela, za účelem zhotovení plastiky s jeho reliéfem. Protože Spaniel již vlastnil modelový portrét Vrchlického z r. 1903, což organizátoři slavnosti uvítali, byl požádán o zvětšení této podobizny na rozměr 60 x 80cm.
Připravená větší matrice odpovídala životní velikosti profilu hlavy a poprsí, jež byla ve slévárně bronzu fy Mašek v Karlíně odlita (viz foto).
Důvodem pro mladší vzhled byla skutečnost, že si letního „hosta“ dobře pamatovala veřejnost a popsala jako muže střední postavy s vizáží malých modrých očí se sametovým leskem, rovným ušlechtilým nosem a úst z části pokrytých rozevlátým vousem, obklopující jeho přívětivou tvář. Tehdy ještě oplýval zdravím v neblahé předtuše mozkových příhod, počátku básníkova utrpení a nakonec i předčasného skonu.
Prochází-li kolem Vrchlického návrší kulturní člověk, krátce se zastaví a vzdá hold jednomu z našich největších básníků, jehož vskutku gigantické dílo jej vyneslo na piedestal nesmrtelnosti. Slatiňanští byli právem hrdi na to, že zanechal výrazné stopy a nezapomněli na něj. Za onoho překrásného slunečného dne v květnu roku 1926 se na ně usměvavý poeta díval z výšin nebeského panteonu, chrámu zasvěceném velikánům naší kultury.
Ing. Milan Vorel
Autor: , Trvalý odkaz, Historie, Město, 1.červenec 2004
zpět
© 1999 - 2008 Slatiňany