Ozvěny Slatiňan
Obrázek velký
Hůra - rozlehlé, zalesněné návrší, jehož nejvyšší bod je orientován jihozápadně od města. Od severní strany stoupá z rovinatého terénu, přičemž tvoří z opačné strany nejzazší výběžek svažujícího se podhůří Železných hor. Z hornin je od vrchu nepravidelně pokryta vystupujícími balvany bělavého tvrdého křemence staroprvohorního stáří, jenž se na svazích vyskytuje i ve výrazných skalních útesech, častěji však tvoří malé sklaky nebo pouhé výčnělky. Na jednom takovém kamýku byl postaven i filigránský Kočičí hrádek.

Za zmínku stojí i to, že její svahy zaplavovala voda druhohorního svrchnokřídového moře, o čemž se zachovala zajímavá geologická památka v chráněné lokalitě Na skalách, východně od Rabštejnské Lhoty.
Název Králova hůra je historický a upadl v zapomnění. Podhorský les darovala v r. 1465 Johana, manželka Jiřího z Poděbrad, chudině při obou chrudimských špitálech sv. Kateřiny a sv. ana Křtitele, aby si na bedrech mohli odnést klestí a vývraty na topení. Od téhož století zaznamenáváme bohužel lesní spory mezi vrchností rabštejnsko – slatiňanskou a městem Chrudimí, jež skončily až na počátku 18. století ztrátou značného dílu tohoto lesa ve prospěch slatiňanského držitele Zumsandy ze Sandberka.
Slatiňanské polesí, zahrnující i Hůru, obhospodařuje státní podnik Lesy České republiky. Na své náklady umístil pro návštěvníky lesa na vhodných místech odpočívadla (lavičky a stolky) a od Kochánovic podél cesty u rybníků instaloval tabule s texty naučné stezky U tyrolského domku o pěti zastávkách.
Nelze opomenout ani sportovní využití lesních průseků, neboť svažité cesty jsou protkány běžeckými trasami Velké a Malé ceny Monaka a vrcholovou partií vede i cykloturistická trasa, stejně tak i po jejím úpatí.
Polesí je oblíbeným cílem relaxačních vycházek nebo houbařských toulek, ale zdatnější turisté směřují do nitra Železných hor, v němž milovníci romantické přírody vyhledávají podmanivou krásu divokých scenérií, např. v povodí Chrudimky.
Na snímku z ptačí perspektivy se popisované návrší jeví jako souvislý zalesněný masiv ¨, v jehož horizontu vidíme reliéf železnohorského hřebenového pásma.

Ing. Milan Vorel
Autor: , Trvalý odkaz, Historie, Město, 2.březen 2004
zpět
© 1999 - 2008 Slatiňany