Ozvěny Slatiňan
Obrázek velký
Kladrubský vraník označovaný také jako starokladrubský, aby v názvu byla zdůrazněna historická kontinuita chovu, obdržel jméno podle mateřského hřebčína v Kladrubech nad Labem, založeného císařem Rudolfem II. v roce 1579.

1)  Zpočátku byli v tomto hřebčíně chováni koně různých barev, postupně se však chov zaměřil pouze na bělouše a vraníky. Hřebci obou barevných variant složili k ceremoniálním účelům na císařském dvoře ve Vídni až do zániku rakousko-uherské monarchie v roce 1918. Poté došlo k silnému omezení chovu starokladrubských koní a během 20. a 30. let  XX.století. Po II.světové válce se jejich novým domovem staly Slatiňany, kam byli přemístěny z výzkumné stanice v Průhonicích, kde se podařilo soustředit ze soukromých rukou poslední žijící jedince chovného stáda rozpuštěného po celé republice.                                

V bývalých knížecích auerspergských stájích jsou vraníci ustájeni od roku 1945, přičemž pokračovala jejich regenerace z posledních zbytků kdysi početných stád. Vůdčí osobností genetického projektu byl prof. Bílek, který jej přes mnohé překážky prosadil, aby zachránil velmi cennou rasu koně, jehož původ se odvozoval od předků španělsko - italských, chovaných v minulosti po celé Evropě.

Celý proces regenerace trval téměř 40 let a vedle prof. Bílka se na něm podílela řada dalších špičkových odborníků.

 

2)  K slatiňanskému hřebčínu (1898) patří jezdecká hala (1978), bývalé středisko testace hřebců (1985) - dnes výcviková stáj, hříbárna ve Slavicích a výcviková stáj v Heřmanově MěstciZákladní stav chovného stáda čítá 65 klisen a 10 hřebců, celkem je v hřebčíně kolem 250 starokladrubských koní. Od roku 1994 je populace kladrubských koní, jako jeden z nejcennějších genetických zdrojů, pod ochranou organizace UNESCO a v roce 1995 bylo toto plemeno vyhlášeno státní kulturní památkou.

 

Návštěvníci Slatiňan mohou spatřit tyto ušlechtilé koně v četných výbězích nad zámeckým parkem. K frekventovanému výběhu, u něhož je zároveň první zastávka mininaučné stezky Kočičí hrádek (panel s textem), nás dovede zelené turistické značení. Výchozí informace o celé trase jsou na poutači u tzv. klapačky, branky uzavírající horní část parku.

                        Ve spolupráci s hřebčínem ve Slatiňanech napsal Ing. Milan Vorel

zpět
© 1999 - 2008 Slatiňany